Květen 2022 Island, den pátý

Dnes nám ještě zbývá pár posledních míst v této části Islandu a pak odpoledne Reykavík.
Původně byla v plánu ledová jeskyně, ale do té se dá dojet jen se speciální výbavou. Pak jsme koukali na sopečnou jeskyni. Ta zase byla dost drahá a nevypadá tak extra. Tak začínáme dnešní den jako obvykle vodopádem. Už nám trochu začínají lézt krkem. Protože kromě toho, že je Island zemí golfu, protože tu každých 500 metrů vidíme golfové hřiště. Tak na každé golfové hřiště připadá i jeden vodopád :D Ten dnešní první za moc nestál. Zato druhý byl už luxusní. Mezi nimi ještě navštívíme 3500 let vyhaslou sopku Grábrók. Což v překladu znamená šedé kalhoty. Vedle ní má ještě bratříčky Raubrók (červené kalhoty) a Litla-Grábrok (malé šedé kalhoty). Poslední jménovaná ale už kvůli těžbě sopečného štěrku není k vidění. Tato část Islandu také inspirovala Julese Verna k napsání novely Cesta do středu Země. Mimochodem když sopka Grábrok vybuchla tak pokryla 7km čtverečních okolí. Jelikož to je ale již skoro 3500 let, tak samotný kráter zárůstá zeleným mechem.
Konečně si cestou sem taky dáme hotdog. Hotdog je na Islandu strašně zprofanovaný pokrm, a všude se píše jaké se dělají skvělé. Mně tedy chutnal, ale musíme zkusit ještě někde jinde lepší :) Ke konci dne je ještě čas na procházku po Reykavíku. Vezmu to tu křížem krážem skrz přístav, muzeum umění až po Halgrímskirkja což je nádherný luteránský kostel. Den zakončím večeři fisch and chips. V údajně nejlépe hodnocené restauraci respektive stánku ve městě. Většinou když si dávám fish and chipsy v Anglii tak toho lituju. Tento za to ale celkem stál. Ono taky s cenovou v přepočtu přes 400 korun aby ne :)