Jižní Amerika – říjen 2023, den první a druhý

Vždy když navštívím nějakou zemí, tak se často dalších cestovatelů ptám na nejlepší destinace, které navštívili.
Někdy je to těžké říci. Ale jedna z nich se stále opakuje a to Jižní Amerika a to konkrétně Patagonie s Brazílií.
Nechal jsem se tedy tímto doporučením namotivovat a jede se směr Jižní Amerika :)
Cesta je trochu náročnější, protože letíme přes Paříž, kde 5 hodin čekáme a pak nas čeká 13 a půl hodiny let do Buenos Aires. Oba lety mají samozřejmě zpoždění a se vším všudy tedy zabere cesta z mého obýváku na hotel v Buenos Aires necelých 30 hodin. A když jste ještě člověk co v letadle nedokáže usnout, je to celkem náročné. Navíc jako obvykle po příletu nastanou zmatky, když místní slečna co mě má vyzvednout mě nemá napsaného na seznamu lidí. Ale jelikož letíme s BUBO, tak řekne že asi nastala nějaká chybka, ale že je to v pohodě. Je mi to trochu divné, když mě nemají napsaného ani v hotelu, ale recepční se na mě jen divně koukne a klíč k pokoji dostanu.
Se slečnou Florou, místní průvodkyní ještě pěkně pokecám a dozvím se že má kořeny v Itálii (taky vypadá jako typická Italka) postižuje si na strašnou politickou situaci v Argentině s nástupem silně pravicového kandidáta a když se sejdeme se zbytkem, poví kdy zítra odjíždíme na další letiště.
Před spaním asi někdy kolem jedné ráno se jdeme ještě projít s pár lidmi z naši skupinky a případně vybrat peníze. Ale je to tu celkem mrtvé. Akorát dojdeme k náměstí co vypadá jako Václavák, podle Flóry to je místní Times Squere. Já ho ale viděl na vlastní oči a je to spíš jako Václavák :D
Ráno mi je pořád divné, že jsem nebyl napsaný na seznamu. Tak se podívám ještě na letenku do El Calafate a dobře, že jsem udělal. Opravdu jsem měl být s jinou skupinou a ta letí o 3 hodiny dříve. Tak jdu rychle balit a volám si taxíka. Taxikář samozřejmě neumí anglicky. Když se ho ptám jestli můžu platit kartou, protože jsem si ještě nestihl vyměnit peníze, se na mě jen zamračí. Když mu ukážu kreditku, tak na mě jakoby kývne, tak asi bere :) Mám to jen tak tak. Na letišti je ještě navíc obrovská fronta, tak mám další adrenalin, nakonec má ale let zpoždění, takže to vše stihnu :) Za posledních 48 hodím už čtvrté letiště. Tak už snad bude brzy nějaká příroda a lepší materiál na fotky :D
A jako kdybych to přivolal. Člověk musí holt vydržet těch pár menších problémů a vše se v dobré promění.
Takže z nějakého prapodivné důvodu i když jsem si nepřiplatil bussiness class, dostal jsem ji a navíc sedadlo 2A, takže nejen vedle okénka, ale vidim skoro pilotu pod ruce :)
Díky business class dostaneme navíc jako jediní i dost slušný sendvič a navíc sedím i vedle dost slušné slečny, ale co je na tom všem úplně nejlepší jsou naprosto dechberoucí pohledy na rozpínájící hory a pohoří Patagonie. Navíc přímo v této nádheře i přístáváme uprostřed údolí s naprosto luxusním jezerem Lago Argentino, které je doslova přes plot. Venku na mě čeká odvoz do penzionu v městečku El Calafate. Což je moc pěkné městečko velikosti Benešova. A ani se tu nedá ztratit, protože městečko má v zásadě jednu extra dlouhou ulici, která začíná v údolí a končí u jezera. A na každém rohu je tu nějaká restaurace tu s Argentýnskými vyhlášenými steaky, tu jehněčí na rožni. Prostě radost pohledět. Ještě mě tu provede fajn slečna, co má na starosti naší skupinku. A jelikož tu jsou všude nic moc kurzy, vezme mě do zapadlé uličky, kde je restaurace a pán nahoře v kanceláři mění peníze za argentinská pesa :) Pak ještě večeře a jde se zpět.