Peru – říjen 2026 (Den 13–14)

Dnes ještě dokončujeme Cuzco a poslední incké památky. Vyrážíme například na výlet k posvátnému místu Tambomachay a dalším okolním památkám.

U památek mi pěkně zapózuje pár lam nebo alpak (úplně je nikdy nedokážu poznat, tak kdo ví :)) a pak se přesuneme i na jednu farmu, kde z jejich vlny šijí oblečení. Je tu pak i jeden vzácný druh, který se nazývá vikuňa. A tak se ptám, kolik tak stojí jeden pěkný klobouk z její vlny. Paní špatně rozumím, a tak se pro jistotu ptám, jestli říkala 1 200 dolarů. Paní na mě, že ne, že myslela 5 200 dolarů. Takže slušně přes 100 000 Kč. :D Klobouk si tedy překvapivě nepořídím. :)

Večer ještě vyrážíme na koncert nějaké perské kapely spojený s tancem. Trvá něco málo přes hodinu a není tedy úplně snadné vydržet až do konce, protože to není zrovna můj šálek čaje. :)

Dále se přesouváme k inckému městu Písac a pevnosti Sacsayhuamán. Říká se, že právě odsud je možná ještě hezčí výhled než z Machu Picchu. A je tu opravdu krásně. Za výhledy si ale samozřejmě musíte trochu dojít.

Nejdříve tedy zdoláme vršek pevnosti a pak první z nejvyšších kopců v okolí. A nakonec jako jediní z naší skupiny vyrážíme i na ten druhý, ještě o něco vyšší. A je to opravdu fuška. :) Jsme totiž zhruba ve výšce 3 800 metrů nad mořem, což už ale není nic ve srovnání s naším nejvyšším bodem ve výšce kolem 5 000 metrů. I tak to ale člověk trochu cítí. :)

Pak už nás čeká cesta na vlak, který má pořádné zpoždění a ještě asi dvacetkrát zpomalí. Takže z plánované cesty dlouhé hodinu a půl jsou nakonec tři a půl hodiny. Ale s tím už tak nějak počítáme. :)

Nakonec dorazíme na vlakové nádraží v Aguas Calientes. Odtud se další ráno v 6 hodin vydáme konečně omrknout Machu Picchu. :)