Skotsko/Anglie září 2018

Cestovatelský deník, den 9-10

Dnes mě čeká výstup na nejvyšší horu Velké Británie. Jeden z mých hlavních cílů cesty.
Vždycky když někam vycestuju a je to v rámci možností. Tak chci vždy vylézt na nejvyšší vrcholek daného místa. Co si ale budeme povídat, většinou to je nějaký několika set metrový kopec :)
Ben Nevis není kopec, ale žádná 8 tisícovka to taky není (ona to není ani dvoutisícovka:D).
Ale zase na druhou stranu to není tak jednoduchý výšlap, jako třeba na vrcholek Sněžky. A navíc tu nejsou po cestě žádné zastávky, nebo nedej bože hospůdky :)
Začátek výstupu je asi 4 km od mého ubytování, tak po vydatné snídani, kdy jsem pomalu vše vyjedl se zdárně posílen, vydávám vstříc dalšímu dobrodružství.
Při cestě skrz West Highland Way jsem neustále potkával jednu slečnu s, jak ho sama popsala „kamarád na cestování“ (někdo si to holt umí zařídit). Potkal jsem je snad na každém úseku cesty a dokonce strávili také kvůli bouři 2 noci ve stejném hostelu. A teď když se blížím k Ben Nevis, kde je vlastně poslední několika kilometrový úsek treku. Tak je potkávám opět, jak trek dokončují. Tak si popřejeme štěstí a jde se zdolat Ben Nevis.
Cesta není nijak zvlášť obtížná. Jen v prvních ¾ občas prší. A pak na vrcholku mě chytne na 15 minut sněhová vánice. To bych v téhle výšce fakt nečekal:) Vše se ale vydaří. Finálová selfie nesmí chybět. Jen se musí rychle udělat, protože začínají trochu mrznout prsty. Cesta dolů je o něco horší, protože to po sněhu celkem klouže. Na chviličku se i ztratím, protože sníh schoval stopy ostatních. Vše ale dobře dopadne a jde se odpočívat na pokoj.
Další den je mým posledním dnem v Fort William a hlavně posledním dnem v mém útulném pokojíku (nesmím zapomenout napsat recenzi, protože ubytování bylo moje top jaké jsem snad kdy měl). Jen se mi nějakým záhadným způsobem poslední ráno povede zacpat umyvadlo. Tak to na mě asi paní nebude také tak dobře vzpomínat :D
Každopádně dnes jedu navštívit proslulé jezero Loch Ness (snad mě nesežere místní proslulá příšera) a pak autobusem zpět, kde to všechno začalo. Takže cesta do Edinburghu. Autobusem to jsou 4 hodiny, což je 2× tak dlouho jako z Prahy letadlem :). Pak tu přespím a přesouvám se do mojí milované Anglie. Ale o tom zas příště.