Vietnam, Kambodža – duben 2024, den 1–3

Do Vietnamu a Kambodži se už chystám pěknou řádku let. Vždycky do toho něco přišlo, tak jsem vždy musel volit jinou destinaci. Ale tentokrát jsem si již řekl, že se jede, tak se jede :)

Samozřejmě se plánování cesty nevyhnuly obvyklé potíže. Jako když jsem byl domluvený s jednou slečnou, která řekla, že na 100% jede, ať se děje co se děje. Tak ve chvíli, kdy jsme měli kupovat letenky řekla, že si to rozmyslela a podobně :)
Ale nad tím se netřeba více pozastavovat. Jede se na letiště směr Hanoj. Tedy respektive směr Hanoj s mezipřistáním v Dubaji.

Cesta jinak se všemi přelety čekáním atd. trvá přes 20 hodin. Čas si ale zkrátím sledováním filmů Godfather, Godfather 2 a Godfather 3 :D Tak to uteče jako voda :)
Trochu vtipná situace vyvstane, když letíme z Dubaje do Hanoje. Tak předemnou v první řadě jsou 4 volné místa s extra prostorem na nohy. Několik lidí si myslí, že když jsou volná tak si je můžou uzmout pro sebe. Tak se o ně strhne menší přetahování. Každého ale vždy stevard vyhodí, protože jsou sedadla samozřejmě s poplatkem. Po tom co to zkusí takto asi 4 lidi. To zkusí nakonec nějaký pán. A ten stevarda prostě ignoruje a když si k této situaci přizve další stevardku aby mu to přeložila do Vietnamštiny, tak pán ignoruje i ji. Jelikož se to stane až po tom co jsme už ve vzduchu, tak jim s ním asi dojde trpělivost a nakonec ho tam nechají. Tak se tam pán natáhne přes všechny 4 sedačky a já jen můžu závidět :D Jinak výhoda Emirátu je, že stevardi a stevardky mluví více jazyky. Na tomto letu to bylo 11 jazyků včetně češtiny. Ale i tak jim to v této situaci nebylo moc platné, protože někdy jde o více než jen o jazykové bariéry.

Po ubytování v hotelu máme v plánu dnešní odpoledne a zítřejší dopoledne návštěvou Hanoje.
Tak nasedáme na Rikšy. Což jsou poháněná kola se sedačkou, tak si vezeme zadnice a sledujeme extrémně frekventovanou dopravu okolo nás. Kde se moc neřeší jízda na červenou a podobné zbytečnosti. Navíc Rikšy mají extra hlasité zvonky, kterých se jejich řidiči nebojí používat až je podezřívám, že se ve zvonění vyloženě vyžívají. Zajímalo by mě co si o nich ale myslí normální řidiči. Protože jestliže vám vadí cyklista když někde jedete, tak Rikša by pro vás bylo doslova peklo :)
Když dorazíme tak si projdeme hlavní třídu a čeká nás představení vodního loutkového divadla. Je to kombinace zpěvu, hraní na hudební nástroje a představení loutek, které je celkem působivé. Reprezentuje život prostých zemědělců spojených s historickými legendami. Jelikož je ale celé ve Vietnamštině, tak jsem si tuto informaci přečetl až poté na wikipedii :)
Po večeři si projdeme ještě osvětlenou Hanoj v noci a že to tu žije.
Další den nás čeká návštěva Ho či Minova mauzolea, kde se nachází jeho balzamované tělo. Do tohoto mauzolea musí každý Vietnamec povinně zajít, protože Ho či Min je nejzásadnější postava novodobých Vietnamských dějin. Kromě toho, že je na každé Vietnamské bankovce, je po něm pojmenované největší Vietnamské město a spoustu dalších věcí. A jelikož byl také sjednotitel komunismu ve Vietnamu. Tak proto ta povinnost :) Pro nás to znamená brutální řadu. Což nevím jestli se to vůbec vyplatilo, protože mi tu povinnost sem jít narozdíl od místních nemáme :) Navíc se zrovna vysílá UFC 300, kde bojuje Jirka Procházka. A v mauzoleu je přísný zákaz telefonů. Když vás s ním jen uvidí v ruce, tak si s vámi půjde místní policajt popovídat s očí do očí do vyslýchací místnosti. Když už si myslím, že to stihnu, tak si na tipsport vysílání objeví přesně v tu chvíli konec zápasu. Tak jsem aspoň vyhrál ticket :D
Pak tu navštívíme ještě pár dalších míst a jedeme se přesunout mimo Hanoj.