Japonsko – duben 2019

Cestovatelský deník, den 4-6/19

Další destinací v pořadí je Nikko. Město chrámů, hor, jezer a opic :)
Do Nikka se poprvé přepravujeme pomocí Shinkunzenu. Nestihli jsme si udělat rezervaci, ale v tomto konkrétním vlaku jsou vyčleněny 4 vagóny i pro nerezervovaná sedadla. Což jsme si sice zjistili, ale stejně si na místě dost oddechneme, že to tak je. Ohledně Shinkunzenu musím říct, že je to asi můj nejoblíbenější způsob přepravy. Mnohem pohodlnější než letadlo, tichá jízda, velká rychlost. A jezdí se s ním pomoci JR passu, který oba máme. Takže v uvozovkách přeprava zdarma. Navíc se nám pro cestě otvírají parádní výhledy na přírodu okolo. Takže to vypadá na další slibné dny :)
Do Nikko dorazíme cobydup a naše kroky směřují do našeho ubytování, které je opět fantastické. Velmi milá recepční, která nás upozorňuje ať zavíráme okna, jinak nám vezmou opice pas :) A dostaneme krásný útulný pokojíček v Japonském stylu a typicky místní futonové postele.
Máme ještě čas, tak si jdeme prohlédnout město. Jdeme se podívat na most Shinkyo. K tomuto mostu se váže legenda o mnichu stará 1500 let, který se pokusil překročit v těchto místech řeku. Ale proud byl natolik silný, že se mu to nepovedlo. Tak se začal modlit a zjevil se mu temný bůh, který hodil do řeky dva obrovské hady, jednoho modrého a jednoho červeného. Mnich se tedy pokusil překročit most přes těla hadů. A ve chvíli kdy se mu to povedlo objevil se na místě most. Na základě tohoto zážitku vybudoval mnich chrám. Který zde leží dodnes a je součástí většího areálu, kde je několik památek Unesco. Každopádně most moc pěkný a zítra se chystáme do chrámové části.
Ráno klasicky vstáváme na osmou a pomalu se přesouváme směrem k chrámům. Tady jsou již připraveny davy turistů, ale naštěstí je areal tak velký, že to není vůbec strašné. Všude jsou tu nádherné vysoké stromy, které lemují celou oblast a další hezké ukázky matky přírody. Nakonec se rozhodneme projít se menším obchmatem, který vede skrz les a skoro tu nikoho nepotkáme. Tedy kromě nádherné přírody a cvrlikání ptáčků a na konci pěkného vodopádu. Vracíme se pomalu zpět a obcházíme ještě pár památek. Napr pěti patrovou pagodu.
Po večeři si pustíme mamma mia 2 :D a chystáme se na zítřek do národního parku.
Cesta do národního parku jde koupit přes nikko day pass. Ale my jako praví profíci, pěkně old school zvolíme cestu přes klasický lístek (A taky hlavně proto, že jsme ho tak nějak chtěli kupovat až na poslední chvíli a nestihli jsme to :D). No a pak jen nasednout do správného autobusu. Takže jako správný ajťák žhavím google mapy a říkám Helenko, žádný problém autobus jede v 9:45. Jenže je blbé když v 9:45 přijedou autobusy dva. Já si všimnu jen toho prvního, řidič navíc o něčem jako anglický jazyk nikdy neslyšel a vy pak musíte pomocí akrobatických kousků přeručkovat do správného autobusu :D
Autobus si jede pěkně po silnici a my se snažíme kochat nádhernou krajinu okolo národního parku. Jenže slovo snažíme je podstatné, protože se v okolí několika metrů všude valí mlha. A když se po příjezdu jdeme podívat na vyhlášený vodopád. Tak vodopád sice je jen pár metrů od vyhlídky, ale my ho jen slyšíme, ale už nevidíme :D Co se dá dělat je třeba vymyslet náhradní plán. Rozhodneme se, že si zajdeme menší trek do hor. Trek je moc pěkný, všude okolo nás maličké bambusové rostlinky. Vyšplháme asi do 1800 metrů a tady je už slušný nános sněhu. Trek nám trvá asi 3 hodiny a za celou dobu jsme nepotkali jediného živáčka. Což je pro nás v Japonsku první obdobný úkaz :)
Zpět jdeme kousek po silnici a míjíme autobusovou zastávku, která jezdí zpět do Nikko, ale raději pokračujeme dále. Cestou míjíme třeba japonské rybáře co se snaží v jezeře, které obklopuje celou oblast něco chytit, nebo několikrát ceduli nekrmte opice. Žádnou opici jsme ale ještě za celou cestu neviděli, asi je na ně ještě zima :) Jinak jsme přišli na důvod, proč jsme nepotkali za celou cestu ani živáčka. Důvod je jednoduchý na konci silnice u turistické zastávky zjistíme, že je cesta zavřená, protože asi nikoho nenapadne jít trek v tomhle počasí :D
Pak se už pomalu vracíme zpět do našeho ubytování a alespoň z autobusu pár opic vidíme, 3x hurá :) Nakonec to byl tedy pěkný výlet a my se chystáme do Takajamy, která je odtud vzdálená asi 250 km :)