Madagaskar Říjen 2022 den čtvrtý

Dnes nás čeká nejnáročnější trek na svatou horu skrz 14 křížů. Nakonec tak těžký není a zvládneme ho dříve než jsme čekali. Taky se dozvím, že po tom co jsem měl velká ramena jak tu chodím všude první tu několik lidí pravidelně běhá maratony, b7, Sparťany a jeden týpek tu byl 3 roky u výsadkářů. Tak tu v chození nejsem takový boss jak jsem si myslel, ale spíše naopak :D
Hlavně, že jsem si dnes vzal tričko se sparťanem, které jsem dostal, ale sparťana jsem neběžel. Na což se mě samozřejmě ptají a já samozřejmě říķám, že jsem ho neběžel. Asi ho už nebudu radši nosit i když se mi celkem líbí :D
Trek je zakončen výstupem asi 600 schodů na vrcholek. Úplný konec se prochází tmavým tunelem. A pro ty co si nechali i do tunelu sluneční brýle, je tunel ještě tmavší. Mluvím z vlastní zkušenosti :D
Trek lemuje několik baobabů, což jsou zajímavě vypadající stromy, které se myslím vyskytují jen na několika místech světa. Je tu pak na Madagaskaru ještě jedno profláklé místo, kde jich je na stejném místě vysoká koncentrace. Ale tam se nepodívame, protože je to dost mimo naší trasu. A obecně se tam ani moc nejezdí i když mají z tohoto místa všude na stránkách, kde nabízejí Madagaskar fotku, protože je to asi nejvíce fotografické místo na Madagaskaru.
Dnes se na trase koná velký trh, kde se také handluje mimo jiné místní druh krávy. Tento druh má hrb a trochu odlišnou chuť. Vždy když ho zmiňuji zapomenu jak se jmenuje. A simka není a wifi maximálně chvilku na nahrání reportu na hotelu.
Obecně tu většina lidí neplatí daně. A prostě si postaví chatrč, kde chce a nikdo to neřeší. Akorát kdyby tam začali chovat nějaké stádo apod. Tak si to musí zaregistrovat. Obecně je tu ale nízká důvěra ve zkorumpovanou vládu i když situace se spíše mění v poslední době k lepšímu. Tak se lidem prostě ty daně platit nechtějí. I když pak nemají těch pár výhod co by jinak měli tak jim to ani nevadí a žijí si prostě svoje životy. A postarají se o sebe v rámci celé rodiny.
Pak si dáme k obědu parádní rybu a nesmí chybět obligátní mango. Prostě jídlo je tu parádní. Navíc nás přivítá na stromu vedle restaurace partička lemurů. Tak si je vyfotíme dáme si místní pivo. I když na pivo moc nejsem tak ho taky už konečně ochutnám a není opravdu špatné. A zato, že jsme trek zvládli dříve dostáváme ještě od průvodce panáka místního rumu, který chutná skoro stejně jako legendario.
Pak se přesouváme na pláž, což není moje oblíbené disciplína, tak se tu aspoň projdu po okolí a pak skončím v baru. Slečna neví co znamená wifi, takže tu předpokládám nebude. A asi taky moc neumí počítat protože mi za 20k místní měny a ceně 14k vrátí za drink 11k. Snažím se jí nato upozornit ale slečna nechápe a peníze si nechce brát.
Pak se vracíme se západem slunce na hotel ve kterém poprvé strávíme 3 dny, všude jinde jsme byli jen jednu noc.