Skotsko/Anglie záři 2018

Cestovatelský deník den 1-2/16

Btw: původně to mělo být na 3, 4 věty. Což se mi nějak nepodařilo. Tak kdyby to někdo přečetl celé, dejte mi vědět :D

Cíl: Navštívit 50 zajímavých míst skrz Skotsko a část Anglie. Absolvovat 155 km trek West Highland Way. A zakončit to návštěvou zápasu mezi Chelsea a Liverpoolem.

V hlavní roli: Pevné boty, 25 kg krosna a 3x power banka :D

Menší zádrhel už na letišti. Jaksi jsem přehlédl, že jedna nejmenovaná nizkonakladovka nabízí pouze příruční zavazadlo. Slečna mi říká, že když si to vyřídím přes ni tak mám slevu. Tak se na ni hezky uměju a s pozitivní náladou jdu s lístečkem k okénku. Moje krosnička mě bude stát o 1300 kč více, dozvídám se brzy poté. By mě zajímalo kolik by to bylo beze slevy. Jinak moje dosti levná letenka do Edinburghu stála 1000 kč :D. To to hezky začíná :) Zbytek ale probíhá bez problémů, odlétám doslova na minutu přesně a to samé přílet.
Letiště v Edinburghu je parádní a já po vzoru mísťňáku nenasedám do turistického autobusu ale do tramvaje čímž jsem ušetřil závratných 50 centů:D Ubytování na to, že stojí 25 liber luxusní. Spoustu mnohem dražších ubytovani by se mělo za co stydět (ale když vybíráte ubytování podle recenzí tak se to vyplatí :) Jen paní na recepci když vidí, že je jenom pro mě a na jednu noc. Tak se mě nenápadně ptá, jestli neočekávám noční návštěvu :D
Včera jsem si po večerním příletu jen prošel centrum, tak dnes mám za úkol projít celý Edinburgh. Mám nato 12 hodin. Dal jsem si pravidlo, že žádnou veřejnou dopravou a všude cestovat pěkně s krosnou.
Žádné výmluvy ať se připravím na následující trek.
První zastávka Calton Hill. Calton Hill je krásný kopeček. Hned v centru města a je z něj parádní výhled na celý Edinburgh. Což jsem využil k tomu abych se vizuálně podíval po nejbližších bodech, které mě následně čekají. Po hezké procházce po okolí mi do oka padl Holyrood palác. Když jsem se k němu přiblížil trochu mě překvapilo, že je všude zavřená brána, ale pár lidí tam šlo. Tak jsem za bránu zabral a šel jsem si pro fotku. V tu chvíli na mě ale nastartoval nepříliš usměvavý starší securiťák. Kam si jako myslím, že jdu. A proč si asi myslím, že ta brána je zavřená. Mimochodem na tomto místě tráví královna vždy týden každé léto. Tak ještě že jsem je nepřekvapil v tuhle dobu. To by mě asi rovnou zastřelil :D Vše je ale třeba brát s úsměvem, tak se jde dál. Další zastávkou je park Holyrood a v něm se nacházející nejvyšší vrcholek města. Oni tomu říkají park. Já bych to nazval výstup na Blanik :D Když pak chcete jít celý zadýchání dolů dojde k něčemu co bych nazval vichřice třetího stupně. Což znamená, že když jdete doleva, jdete doprava a když by místní psík co tady byl s páničkem na procházce trochu poskočil, doplachtí až do severního moře. Já ale jako zkušený lezec:D Se ničeho takového nezaleknu a ještě půjdu cestou kterou nikdo jiný nejde. No a jelikož tady taky dost znamená to mimojine, že to dost klouže. První pád odnese panáček pro štěstí, zavěšený na krosně (stejně mě tam dost škrábal), pak pásek od hodinek (mám přece mobil, tak na co hodinky) a nakonec se trošku zaoblí hůlka na chození (každý druhý má přece hůlky rovné, tak budu zajímavější). Díky mým kočičím reflexům k dalším incidentům už nedojde :D Dále moje kroky vedou k Dudingston village, kde je moc pěkné labutí jezírko ale nepotkal jsem tu ani živáčka. Pak k Portobello Beach. Kde si dám krásnou procházku skrz promenádu a jdu několik km kolem pláže. Zrovna se tu koná charitativní běh. Tak cestou potkávám běžce. Mě moc teda po 20 km s 25 kg krosnou do běhu není. Tak se na ně jen usmívám. A skrz Edinburgh se vydávám skrz hlavní ulici k Edinburghskému hradu a pár dalším zajímavým zastávkám. V centru je zrovna festival, tak tu slečny ukazují akrobacii na koních.
A pak si jen tak bloudím dále. Vlak mi jede asi za dvě hodiny, času spousta co by se mohlo tak pokazit.
Sem bych si dovolil vložit krátké intermezzo. Když si takhle cestuju, tak se mi občas (kecám dost často:D) stává, že někde zabloudím. Ptáte se jak je to v dnešní době, kdy každý má chytrý telefon možné. No inu většinou se mi stane jedna z následujících věcí. 1. V tu nejméně vhodnou dobu mi dojdou data. (Vyřešeno po měsících usilovně dřiny, jsem si v práci vybrečel víc dat :) Nebo zapomenu power banku a mobil se v té nejméně vhodné době vybije. Když si nezapomenu power banku, zapomenu si kabel do power banky:D Tentokrát jsem ale kvůli cestě skrz Skotskou divočiny nenechal nic náhodě. Data jak bylo řečeno vyřešeny. Power banku nemám jednu ale 3 :D To samé kabely a taky stejného množství. Nic se nemůže pokazit. Baterie hlásí 5 procent. Takže haha vyndavám power banku. No a jak jsem výše zmiňoval celkem pršelo. No a po zapojení kabelu mobil hlásí. Zařízení je vlhké, prosíme nejdříve ho vysušte. Aha jak já asi v tomhle dešti budu sušit mobil. Kdybych ho měl namočit to by byla jiná, ale vysušit to těžko. Inu vážení tyto vskutku nepříjemné okolnosti mě donutili k tomu použít mapu fyzickou a světě div se. Za 20 minut jsem byl na nádraží a ještě jsem na vlak čekal. Další zastávka Glasgow, kde jsem navštívil katedrálu, necropolis a zítra mě čeká cesta do Milgavie. Což je místo kde trek začíná. Takže vpřed Skotské divočině.