Japonsko – duben 2019

Cestovatelský deník, den 11-13/19

Starobylé město Kyoto bylo do roku 1868 přes 1000 let hlavním městem Japonska. A je naší další destinací. Cesta sem trvá kolem 4 hodin, což nám už přijde po našich dlouhých cestách po Japonsku vlastně úplně v pohodě :)
Menší problém nastal pouze na nádraží Kawaguchiko, protože jsme museli stihnout konkrétní vlak, ale až na nádraží jsme zjistili, že na část cesty neplatí JR pass. A jelikož nám to dost nesrozumitelně vysvětlovali, tak jsme skoro vlak nestihli. Nakonec jsme to ale zvládli a ještě na další stanici jsme měli jen 4 minuty na přestup, což jsme taky stihli. Začínáme být už holt v Japonském cestováním profíci :)
Ubytování máme jako self-check in. Tak nemusíme cestou z poslední stanice ani tak spěchat, protože si uděláme check-in na tabletu sami. Což nakonec není úplně pravda, protože tablet se jim rozbil, tak nás v ubytování čeká přeci jen jeden místní pán. Co teda neumí lautr anglicky, tak to trvá asi 5x tak dlouho, než by to trvalo na tabletu :) Je ale moc milý, tak co už.
Další den si po náročné cestě chceme dát trošičku oraz a počasí nevypadá úplně růžově. Tak jsme si podle toho rozdělili dva dny na návštěvu bambusového lesa Arashiyama v jeden den, kdy má pršet a návštěvu zlatého chrámu Kinkakudži a komplexu Fushimi Inari Taisha na další den, kdy má býti krásně.
Jak záhy zjistíme, toto rozhodnutí bylo naprosto správné. Bambusový les má v dešti svoje kouzlo a ještě větší kouzlo má, když se po výletě posilníme mega obrovskou cukrovou vatou z matchy :D Kterou místní japonské slečny ručně asi 10 minut připravují, mňam :)
Další den se také náramně povede. Do zlatého chrámu dorazíme v 8:40. Zjistíme ale, že se otevírá až v 9. Což se ukáže jako obrovské štěstí. Protože před námi je menší řada několika turistů. Ale v 9 se sem navalí davy a my bychom si pak neudělali skoro ani fotku. Dále nás čeká šintoistická svatyně Fushimi. Ta je zasvěcená místnímu bohu rýže a je snadno rozpoznatelná podle tisíců oranžových sloupů, které vedou na posvátnou horu Inari. Na kterou vede pěkný trek. Výhoda treku je, že líní turisté zůstanou u místa kde jsou obchody a hlavní svatyně. Ale na trek se skoro žádný nevydá a nevydá pro jejich velkou škodu. Cestou míjíme varování o divokých prasatech a opicích. Ale ani jedny nepotkáme. Na vrcholku posvátné hory potkáme akorát čechy :) Tak se pozdravíme a jdeme z hory dolů.
Nakoupíme v našem oblíbeném obchodku seven/eleven a jdeme plánovat další dny. Čeká nás Nara a Osaka. Kde se za 3 dny s Helčou rozloučíme, protože ona se musí kvůli konferenci vrátit zpět do čech. A já tu pak budu ještě další 3 dny cestovat sám.